Závislost relativního počtu
na velikost magnetické indukce.
Expoziční čas byl fixní, a to 12 minut
Autor diplomovej práce: Mgr. Lukáš Fojt, 2007
MASARYKOVA UNIVERZITA, Přírodovědecká fakulta, odbor Biofyzika
Zdroj: https://is.muni.cz/th/jn57p/
Abstrakt
Tato práce přináší široký přehled o působení magnetických polí o nízkých frekvencích na různé živé organismy. Používali jsme jak prokaryotických buněk (bakterií), tak jednobuněčných eukaryotických (kvasinky) až po mnohobuněčné eukaryotické tkáňové kultury. Práca se zabývala studiem vlivu 50 Hz magnetického pole o různých hodnotách magnetické indukce a expozičních časech na šest bakteriálních kmenů.
Ukázali jsme, že bakterie a kvasinky jsou magnetickými poli značně ovlivněny. Dochází zde k statisticky významnému poklesu buněk po expozici magnetickému poli. I když intenzity použitého magnetického pole jsou vysoko nad úrovní limitů expozice ICNRIP a v našem okolí se s nimi můžeme setkat jen občas, je důležité zjistit, zda mají magnetická pole vůbec nějaký vliv na živé organismy. Také je vhodné pole o vysokých intenzitách používat například v případech, kdy jde o ozřejmění efektů, které způsobují. Otázkou také zůstává chronická expozice magnetickým polím, která je laboratorně těžce napodobitelná. Naše výsledky mohou vnést částečně poznání, jakým způsobem magnetické pole na živé organismy působí.
Naše výsledky vykazují pro všechny použité bakteriální kmeny a kvasinky signifikantní pokles počtu buněk po expozici (jedná se o 20 – 40% pokles vůči kontrolní kultuře). Tento pokles je navíc pro různé bakteriální kmeny různý. Tyčinkovité bakterie jsou magnetickým polem ovlivněny více (dochází k vyššímu poklesu počtu bakterií) než bakterie kulovitého tvaru.
V našich dalších pokusech se zaměřujeme na opakované působení polí na bakteriální kultury. Těmito pokusy bychom chtěli zjistit, jestli následující bakteriální generace budou expozici těmto polím více odolné než generace rodičovské, což naše předběžné výsledky s bakteriemi E. coli naznačují. Při těchto pokusech jsme narazili též na zajímavý fakt, a to že při použití kmene s poruchou rekombinace (DH10B) nedochází k postupnému získávání rezistence vůči magnetickému poli. Tyto výsledky mohou naznačovat, že vliv magnetických polí záleží i na genetické vybavenosti stejného bakteriálního druhu. Doufáme proto, že se nám podaří i tyto otázky vlivu elektromagnetických polí na organismy v průběhu času vyřešit.
Možné teoretické modely působení elektromagnetických polí
Existuje mnoho teorií, snažících se vysvětlit působení elektromagnetických polí na biologické
struktury. Jejich základní přehled uvedl ve svém článku Berg [100]:
| Model | Autoři |
| Electroconformational coupling | R. Astumian, T. Tsong |
| Oscillatory activation barrier | V. Markin, T. Tsong |
| Ion activation model | M. Blank, L. Soo |
| Zeeman three state coulombic | A. Chiabrera, B. Bianco |
| Larmor precession | D. Edmonds |
| Cyclotron resonance | A. Liboff, B. McLeod |
| Parametric resonance | V. Lednew, J. Blanchard, C. Blackman |
| Polarization force | K. McLeod |
| Cell array impedance | A. Pilla |
| Free radicals | J. Walleczek, C. Timmel |
| Parametric amplification | J. Pokorný |
| Free Ions | D.J. Panagopoulos |